Jak jsme nepostavili sportovní halu

2017-05-23 15:01:05, - redakce

V tomto článku se obšírným způsobem vracíme k důvodům proč a jak vznikl projekt sportovní haly ve Slaném a kde se zasloužil o jeho zmaření.

Pohled do nedávné historie
Před komunálními volbami v roce 2010 napadlo někoho z ODS, že by si mohli vylepšit pověst u slánských sportovců tím, že do svého volebního programu zařadí i bod "Výstavba sportovní haly". Jak se říká, slibem nezarmoutíš. Bohužel  pro město, i v roce 2010 vyhrála volby ve Slaném ODS, a bohužel pro ODS, někteří sportovci z toho usoudili, že sliby se mají plnit nejen o vánocích.
A tak sportovci čekali ? Čekali rok a nic se nedělo. V té době se starosta Rubík a jeho bratři v triku začali unášet svými plány na výstavbu parkovacího domu za bratru 100 milionů korun a na svůj slib o výstavbě sportovní haly rychle zapomněli.  Možná i proto, že to nikdy moc vážně nemysleli.
A tak po roce čekání jeden z nich, Honza Snovický, přišel na myšlenku, že by  sportovci měli starostovi  (tehdy I. Rubík, ODS) připomenout, co před volbami sliboval. A tak na jaře 2011 zorganizoval schůzku  funkcionářů  15 slánských sportovních oddílů a společně vypracovali dokument, ve kterém vysvětlovali, proč by taková hala měla ve Slaném vzniknout a jak by měla vypadat.  Jak dopadl Honza Snovický se svým počinem, není třeba příliš podrobně popisovat ... Samozřejmě, že mladý a nadšený sportovec nemá tolik informací o městě, aby dokázal posoudit, jak náročné úkoly před starostou města i jeho rodnou stranou stojí a co vše jiného teď vedení města dělá pro blaho všech jeho občanů. 
Místo toho  se starosta Rubík pouští do špatně připravené rekonstrukce lehkoatletického stadionu  Za nádražím. Atletický ovál za 20 milionů korun je sice krásný, ale bez jakéhokoli sociálního zázemí (šaten, sprch, WC) nemůže zrekonstruovaný stadion splnit ani ty minimální požadavky na pořádání větších atletických či jiných závodů.
A tak, zatímco v řadě míst naší republiky začaly vyrůstat nové sportovní haly jedna za druhou, ve Slaném bylo ticho po pěšině. A protože mám obecně ke sportu kladný vztah, nedalo mi to, a začal jsem sám pátrat po možnostech, jak takovou halu vybudovat. Výsledek byl i pro mne velmi překvapivý - s rozvojem některých nových technologií ve stavebnictví vybudování sportovní haly již není překvapivě otázka 50 či 70 milionů korun, ale   je možné  pořídit nějakou skromnější stavbu za méně než polovinu této sumy. Ve svých kvalifikovaných odhadech jsem se, na základě zjištěných podkladů, dostával někam na částku 15 až 20 milionů korun.
Proč to starosta Rubík vzdal?
A tak jsem koncem roku 2012 dal dohromady pár podkladů, plánků, ekonomických propočtů a vydal se na návštěvu starosty města, Ivo Rubíka.  I on byl překvapen cenovou relací u montovaných sportovních hal. A mohu říci, že jej v první fázi tento námět zaujal. V lednu 2013 jsme začali společně diskutovat a pracovat na přípravě další podkladů, prvotních studií či specifikace dílčích parametrů stavby. Inicioval jsem  první předběžná jednání s možnými dodavateli této stavby.   Radnice zadala geologický průzkum, který prokázal, že ve vybrané lokalitě (bývalé hokejbalové hřiště v areálu Za nádražím) je možné tuto stavbu vybudovat.
Postupně však zájem starosty města o realizaci této stavby pohasínal, až vyhasl úplně. Zda to bylo způsobeno mírně řečeno rezervovaným postojem k tomuto záměru ze strany tehdejšího místostarosty Hrabánka nebo  značnými problémy s dokončením výstavby parkovacího domu, či tím, že se opětovně začal zhoršovat zdravotní stav pana starosty, nedokážu posoudit. Jak to obvykle bývá, každý z těchto faktorů na tom měl asi svůj díl viny.   A tak nakonec starosta Rubík svůj původně kladný postoj k výstavbě sportovní haly přehodnotil a další přípravu haly zastavil. O několik měsíců později, bohužel, opustil svoji pracovnu na slánské radnici navždy.
Nová naděje
Na podzim 2014, poprvé po 20 letech, nevyhrála komunální volby ve Slaném ODS.  Byla utvořena úplně nová koalice stran, které s předchozími mocenskými strukturami ve Slaném  neměly nic společného. Do vedení města přišli noví lidé. Pro většinu obyvatel Slaného představovala nově ustavená koalice naději, že věci  se začnou posunovat správným směrem. A první rok práce této koalice "Změny" přinesl prokazatelné výsledky. Podařilo se zrealizovat ty investice, které byly po řadu let předchozím vedením odkládány - rekonstrukci ledové plochy Zimního stadionu, která byla téměř v havarijním stavu, modernizaci gynekologicko - porodnického oddělení slánské nemocnice či zásadní opravu Husovy ulice (tedy Londy) včetně kanalizace pod touto hlavní slánskou ulicí. Výrazně se zlepšilo i ekonomické řízení města. Zamezilo se zbytečnému plýtvání s financemi města, důslednější zadávání výběrových řízení přineslo úspory ve výdajích investičních akcí, plánování výdajů umožnilo efektivně ji využít financí města v kombinaci s různými bankovními produkty. 
Začali jsme tak připravovat další velké investiční projekty. Tím nejdůležitějším byla především intenzifikace čistírny odpadních vod - zcela zásadní cca 100milionová investice, bez které by další rozvoj města nebyl možný. A vedle toho jsme já a ing. Grohmann začali znovu pracovat na přípravě výstavby nové sportovní haly. Samozřejmě, že je u každé velké investiční akce výhodné, můžete-li na ni získat nějakou dotaci. Ať už pochází z jakýchkoliv zdrojů.  Ne vždy se to podaří. Někdy to vyjde, jindy ne. Někdy se dokonce  podaří získat více, než bylo původní očekávání. To je případ rekonstrukce ČOV, kde náš původní odhad možného příspěvku se pohyboval v relaci 40 - 45 milionů korun. Nakonec se však podařilo dojednat cca o 20 milionů korun více.
A tak i v případě sportovní haly jsme chtěli primárně využít možností, které nabízel dotační program ministerstva školství. Podmínkou získání dotace byl souhlas zastupitelstva s podáním žádosti, a tak jsme v únoru 2015 předložili tento projekt na jednání zastupitelstva města.  A především díky atmosféře, kterou v diskusi rozvinuli tehdy opoziční zastupitelé, nebyl tento návrh schválen. Chyběl jeden jediný hlas. Můžeme spekulovat, zda toto zpoždění žádosti o dotaci v době, kdy pro nás byla situace na ministerstvu školství mimořádně příznivá (ministrem byl tehdy  pan Chládek, známý především  svými aktivitami v sousedním Rakovníku a působením ve fotbalových kruzích, s kterým se řada slaňáků znala osobně a byl zde příslib určité pomoci při posuzování naší žádosti), nezhatilo naděje na získání dotace .
Kdo ze zastupitelů tehdy podpořil žádost o podání žádosti o dotaci: Peška, Šmehlík, Cílek (všichni Naše město), Drholec, Heřman, Richtr (všichni USZ), Zíma, Zlámal (ANO), Šourek, Zálom (ČSSD), Hůla, Chyský (Svobodní) a  Grohmann.
Kteří zastupitelé nepodpořili podání žádosti o dotaci: Hložek, Judlová, Matoušek, Pospíšil, Ranková, Rubík, Širc, Šircová, Bartoníček, Hrabánek, Vašek.
Nové hledání
Ano, tehdy tento záměr shodili především představitelé tehdejší  opozice a také to, že koaličním stranám na tomto jednání chyběli 2 zastupitelé (Berkovec a Víšek).  Ale nevzdali jsme to. I když některé připomínky opozičních zastupitelů byly výrazně obstrukčního charakteru a k řešení reálného problému měly hodně daleko, řekli jsme si, že se i těmito připomínkami budeme zabývat a pokusíme se na ně nalézt odpovídající odpovědi či vysvětlení.  Založil jsem pracovní skupinu, kterou tvořili především slánští sportovní funkcionáři - Martin Cílek (zastupitel), Pavel Nepil (předseda sportovní komise), Michal Štěpánek (člen sportovní komise a zástupce florbalistů), Jan Snovický (zástupce futsalového oddílu).  Tato skupina připravila nový podkladový matriál, ve kterém podrobně rozebrala všechny důvody pro výstavbu nové sportovní haly. Zároveň jsme se zabývali i posouzením umístění této haly. Hodně se nám líbila myšlenka umístit tuto novou halu na travnatou plochu před halou Bios, mezi budovy gymnázia a hudební školy. Pozitiva tohoto řešení byla zřejmá - úspora provozních nákladů při společném provozování staré haly Bios i nové sportovní haly a dále výhodná poloha s možností využití blízkými základními i středními školami.  Ve spolupráci s manažerem rozvoje města, ing. Grohmannem, jsme požádali o zpracování situační studie architekta pana Charváta. Tato studie bohužel ukázala, že hala požadovaných rozměrů se do vymezeného prostoru nevejde.
Bylo tedy nutné se znovu vrátit k původní variantě umístění haly v areálu stadionu Za nádražím.
Variantu zbourání staré haly Bios a postavení nové haly na jejím místě  všichni zainteresování odmítli jako řešení výrazně nákladnější a zároveň nepřinášející nové sportovní prostory.
S těmito podrobnějšími informacemi a studiemi jsme se rozhodli znovu předstoupit před zastupitele  města. A náš druhý pokus byl již úspěšný! 30. listopadu 2015 zastupitelé schválili následující  usnesení (jeho formulace je pro další vývoj velmi důležitá, a proto jej uvádím přesně tak, jak je zaznamenáno v zápise z jednání zastupitelstva města):
Zastupitelstvo města schvaluje výstavbu multifunkční sportovní haly ve variantě stavby za zimním stadionem v severozápadním rohu areálu Víceúčelové sportovní haly o maximálních rozpočtových nákladech 22.216.000 Kč bez DPH.
PRO: 15 - Peška, Šmehlík, Cílek, Drholec, Heřman, Richtr, Grohmann, Zlámal, Zíma, Zálom, Víšek, Šourek, Hůla, Chyský, Kulich
PROTI: 5 - Pospíšil, Hložek, Rubík, Ranková, Matoušek
ZDRŽEL SE: 1 - Širc
Následně zastupitelé  schválili i záměr podat žádost o státní podporu (tedy dotaci) na tuto výstavbu.
Jak je z uvedeného tedy patrné, výstavba nové sportovní haly nebyla nikdy podmíněna získáním dotace. Případná dotace nám mohla jen vylepšit ekonomickou bilanci městského rozpočtu, případně umožnit např. lepší vybavení haly, úpravu jejího okolí (příjezdové komunikace, parkovací plochy) apod. 
Příprava stavby
Po zásadním listopadovém rozhodnutí zastupitelstva jsme se společně s Milanem Grohmannem intenzivně pustili do dolaďování technických detailů připravované stavby. V rámci diskusí nad nejvhodnějšími řešeními i s přihlédnutím k poměrně nízkému rozpočtu na celou akci jsme řešili otázky osvětlení, vytápění, opláštění budovy i profil střechy.
Hodně jsme diskutovali o zázemí sportovní haly. Shodli jsme se na potřebě dostatečně dimenzovaných šaten, sprch, sociálního zázemí pro diváky i části s občerstvením pro sportovce a diváky. Z těchto diskusí nakonec vnikla potřeba vybudovat toto zázemí jako dvoupodlažní, čímž jsme získali mnohem více prostoru, než jsme původně zamýšleli. V úvahu jsem brali i to, že tato část sportovní haly by mohla nahradit chybějící zázemí sousedního atletického stadionu.
Harmonogram přípravy stavby ukázal, že všechna potřebná výběrová řízení, stavební povolení a další administrativní náležitosti nemohou být vyřízena dříve, než koncem léta 2016, a tak jsme naplánovali zahájení výstavby na podzim 2016 a předpokládaný termín ukončení stavby a otevření sportovní haly na jaro 2017. V tomto smyslu  bylo připraveno také  financování celé stavby. Do rozpočtu roku 2016 byla zahrnuta částka 14 mil. korun na práce, které bylo možné provést ještě do konce roku 2016. Zbývající část  financí pak byla deponována na spořícím účtu  města tak, aby ji bylo možné použít v rozpočtu roku 2017 na dokončení celé stavby.
Nástup bořitelů
Vše tedy probíhalo zdárně až do 4. dubna 2016. V tento den bylo odvoláno celé stávající vedení města a nahrazeno novými lidmi. Proč a jak k tomu došlo, není předmětem tohoto článku. Důsledky této změny pro projekt nové sportovní haly však byly fatální. Jedním z prvních rozhodnutí nového Hrabánkova vedení města bylo zastavení příprav všech investičních akcí města. Tedy i projektu sportovní haly. Pánové z nové městské rady se pak na finance vyčleněné na výstavbu sportovní haly vrhli jako supové na mršinu a doslova během několik týdnů všechny finance připravené pro tuto výstavbu rozdělili na jiné "důležité" akce.  I když se snažili tento postup odůvodnit nezískáním dotace, skutečnost byla naprosto jiná.  Noví a v některých případech i staronoví radní se doslova těšili na to, že mohou tuto akci zničit. A tak to s radostí učinili.  Jen o několik dní později  se starosta Hrabánek chlubil na předvolebních plakátech do krajských voleb, jak podporuje slánský sport. 
Jak je to v jiných městech
Ve stejné době, kdy radní královského města ruší výstavbu sportovní haly za 22,5 milionů korun, údajně proto, že nebyla získána žádná dotace, rostou na řadě jiných míst nové sportovní objekty jako houby po dešti. Jen v našem kraji to jsou např. tyto projekty a akce:
V Dolních Břežanech připravují na rok 2017 výstavbu sportovní haly za 106 milionů korun (s výrazným přispěním ministerstva financí). Přitom Dolní Břežany nemají ani polovinu  obyvatel jako město Slaný.
Nová sportovní hala se v loňském roce otevřela v Mladé Boleslavi, další za cca 40 milionů korun  v letošním roce  v Mělníce. Stejně tak otevírají sportovní halu v Černošicích za 53 mil. Kč. Z toho 33 mil. Kč činila dotace, zbytek dodalo město a další investoři.
V Hořovicích pak připravují sportovní halu za 65 milionů korun, kde se na jejím financování třetinově podílejí  tyto  subjekty - Ministerstvo školství, Středočeský kraj a město Hořovice. Podíl města Hořovice je tedy prakticky stejný, jako měla být  celá investice Slaného.
Obdobnou halu, jako jsme plánovali ve Slaném, chystají i v Horních Počernicích.
To není konec, je to jen
TIME OUT
Zdá se tedy, že minimálně na 2 roky je projekt nové sportovní haly ve Slaném u ledu. Současné modro-oranžové vedení města se  touto myšlenkou ani nezabývá, což není těžké dokázat. Stačí se podívat na akční plán připravovaných investic na roky 2017 - 2018, které před několika měsíci projednávala městská rada. Zde o nové sportovní hale nenajdete ani zmínku.
Sport mne však naučil jedno. Nevzdávat se! Každý zápas se dá vyhrát, i když je možná aktuální výsledek nepříznivý. Možná, že bude potřeba vystřídat pár hráčů, ale toho bych se nebál. Nikdo z těch současných není taková sportovní primadona, abychom ho nemohli posadit někam na lavičku nebo rovnou poslat pod sprchy.   A tak věřím, stejně tak jako i desítky a možná stovky dalších slánských sportovců, že jednou ve Slaném nová sportovní hala vznikne.

L.Peška
Naše město / KSČM

A dovětek na závěr: Hospodaření města za rok 2016 skončilo přebytkem cca 56 milionů korun. Nedostatkem financí na cokoliv tedy město Slaný určitě netrpělo.