SLÁNSKÉ NOVINY

Kam vede tunel Slánské radnice

2010-10-01 11:25:59, - redakce

Pokračování seriálu "Chapadla slánské chobotnice".

Mezi slánskými občany je rozšířen názor, že Slánská radnice je zadarmo. Následujících několik údajů by vám mělo ukázat, že tak úplně zadarmo není. A dokonce, že pro některé osoby může být vydávání Slánské radnice docela zajímavým finančním přilepšením.

Prvním velmi zajímavým faktem pro slánské občany může být už to, že náklady na vydávání Slánské radnice vedení města odtajnilo jen velmi neochotně a až po několikerém naléhání kontrolního výboru. Již v roce 2009 požádal předseda kontrolního výboru pan Švarc o předložení nákladů na vydávání Slánské radnice.  Teprve v květnu 2010 se na jednání kontrolního výboru dostavil tajemník městského úřadu pan Kolačkovský a členům výboru předal několik čísel. Jak se však později ukázalo, jeho informace byla neúplná, nepřesná a možná i vědomě zavádějící. Tajemník totiž na tomto jednání uvedl pouze náklady za tisk Slánské radnice - 385.596 Kč ročně a náklady na odměnu pro šéfredaktorku tohoto měsíčníku  - 196.000 Kč ročně (tedy 18.000 Kč za jedno číslo Slánské radnice).

Jak však vyšlo najevo na jednání městského zastupitelstva v červnu 2010, existují i další přímé náklady na vydávání a distribuci tohoto periodika. Na tomto jednání totiž tajemník Kolačkovský připustil, že existují i další výdaje spojené se Slánskou radnicí. Především pak náklady na práci grafika - 12.000 Kč na jedno číslo (tj. 132.000 Kč za rok) a náklady na distribuci - 10.500 Kč měsíčně, tedy celkem 115.500 Kč. Úhrnem vydávání Slánské radnice stojí město ročně 829.096 Kč. A to ponechme stranou skutečnost, že většinu příspěvků do Slánské radnice píší zaměstnanci městského úřadu a to takřka bez výjimky v pracovní době.

Nechceme zkoumat to, proč Slánská radnice za celou desetiletou dobu své existence neotiskla jediný příspěvek opozičních zastupitelů, přestože se někteří z nich snažili o uveřejnění svých komentářů k některým událostem města.  Nebudeme se zabývat nízkou informační hodnotou tohoto periodika ani tím, zda všichni občané o distribuci do jejich schránek mají skutečně zájem a náklad jednoho vydání je přiměřený poptávce.  

Podívejme se však podrobněji na dvě položky v nákladech Slánské radnice: První z nich je plat šéfredaktorky. Už samotná odměna 18.000 Kč za jedno číslo je rozhodně nadprůměrná. Příprava takovéhoto měsíčníku je pro běžného redakčního pracovníka otázkou několika pracovních dní. Navíc, od tzv. šéfredaktorky bychom očekávali i nějaký vlastní postřeh k dění ve městě. Bohužel, od paní Kučerové se toho dočkat nemůžeme. Ve Slaném nebydlí, na zastupitelstvu ji nikdo nikdy neviděl a veškerý styk s ní je možný pouze přes email. V roce 2009 se někteří zastupitelé snažili domoci toho, aby jim byla paní šéfredaktorka představena, ale ona nikdy "neměla čas".

Zajímavou otázkou je dodávka tisku Slánské radnice. Je všeobecně známo, že tisk tohoto časopisu od počátku jeho vydávání zajišťuje tiskárna bratří Kočků (v posledních 2 letech pak již jen tiskárna pana Antonína Kočky, když jeho bratr Vojtěch společný podnik opustil a odešel do důchodu). Ještě zajímavější je však informace, že na tuto zakázku, která byla opakovaně od roku 2000 přidělována tiskárně pana Vojtěcha Kočky, člena městské rady, nebylo nikdy vypsáno žádné výběrové řízení. A to i přesto, že úhrnné náklady za tisk Slánské radnice již přesáhly částku 3 miliony korun a vypsání výběrového řízení bylo ze zákona povinné! 

Takže, jak je vidět, vydávání Slánské radnice není opravdu zadarmo. Naopak, někteří lidé si z tohoto krajíce dokážou ukousnout docela hezký díl. (L)

 

Dosud zveřejněné články seriálu "Chapadla slánské chobotnice":

I. díl  Obchvat do Linetu