Naše lípa

2016-09-04 09:07:37, - redakce

Lípa srdčítá (Tilia cordata) patří mezi stromy, které uctívali indoevropské kmeny již od nepaměti. Na Všeslovanském sjezdu v roce 1848 byla lípa prohlášena za národní strom Slovanů a od té doby ji považují za svůj národní strom - národní symbol - i Češi. 

Ostatně lipovou ratolest najdeme třeba na standartě prezidenta republiky nebo na státní pečeti. Naši předkové, ale děje se tak i dodnes, často vysazovali lípu při různých slavnostech u příležitosti významných událostí nebo výročí.

V pamětní knize obce Lotouš se dočteme, že dne 7. března 1920 se konala slavnostní schůze obecního zastupitelstva k oslavě sedmdesátých narozenin prezidenta  Tomáše Garrigue Masaryka. Poté byly dětmi na památku této události zasazeny 4 lípy. Dvě v obci Lotouši před statkem č. 1 a dvě na Písku u domku  č.13. Jedna z těchto lip byla nazvána lípou Svobody, druhá lípou Masarykovou. Tehdejší starosta Dvořák zakončil slavnost slovy "My všichni zúčastnění žádáme jak občany nynější s námi žijící, tak potomky budoucí, až budou tyto řádky čísti, by vzpomněli osvobození naší vlasti, která po 300 let byla trýzněna rodem Habsburků."

Proto bylo velikým překvapením některých obyvatel Lotouše - Písku, když je ráno v 7:00 hod. v neděli dne 21. srpna 2016 probudil zvuk motorových pil. Nevěřícně pozorovali, jak se tyto pro obec památné stromy vysazené na počest prezidenta Masaryka a svobodné Československé republiky společně ještě se třetí, pravděpodobně mladší lípou, mění v hromadu špalků a větví. Okamžitě vznikla otázka proč a kdo to povolil. Jak jsme se následně dozvěděli od vedoucího odboru životního prostředí městského úřadu Slaný p. Ing. Čečrdleho, povolení ke kácení bylo vydáno z důvodu  škod na majetku sousedních domů v důsledku  prorůstání kořenového systému do obytných částí domů, poškození kořenového systému v důsledku úpravy odvodňovacího příkopu u silnice I/7 v rámci její opravy a z důvodu dosažení růstového maxima stromů s tím, že "byl tedy očekávatelný ústup vitality spojený vzhledem k blízké frekventované komunikaci se zvýšeným bezpečnostním rizikem". Jsou to jistě důvody závažné a lze pochopit majitele dotčených nemovitostí, že svůj majetek  brání před poškozováním. Přesto se nelze ubránit některým otázkám a pochybnostem.

Podle metodického pokynu odboru obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí č. 29/2014 jsou závažné důvody pro kácení dřevin takové skutečnosti, které nelze účinně eliminovat přiměřenými a obvykle dostupnými prostředky a postupy jinak než pokácením dřeviny. Je všeobecně  známo, že v zastavěných územích obcí a měst dřeviny prokazatelně zlepšují mikroklima, příznivě ovlivňují jakost vzduchu, snižují hlučnost a prašnost, mají kladný vliv na psychiku lidí, vytvářejí prostor pro odpočinek a mají nepochybně i estetický a kulturní význam. Nabízí se tedy otázka, zda nešlo skutečně nějakým jiným způsobem zabránit prorůstání kořenů do staveb? Existuje k tomu nějaké odborné stanovisko, například posouzení statikem? Bylo skutečně poškození části kořenového systému v důsledku rekonstrukce silnice I/7 tak veliké, že hrozil úhyn dřevin? Diskutabilní je též bezpečnostní riziko v souvislosti s provozem na komunikaci I/7. Vždyť existuje spousta jiných dřevin u frekventovaných komunikací. Při předepsané pravidelné kontrole a údržbě lze takové bezpečnostní riziko minimalizovat. Tím spíše, že jak všichni doufáme, již v roce 2023 zde komunikace I/7 nepovede, protože do té doby by měl být vybudován občany Písku desítky let požadovaný obchvat. 

Je pravda, že nevíme, jak byl posouzen zdravotní stav těchto stromů, ale podle pozůstatku lípy - pařezu - se zdá, že strom byl zdravý. Co se stáří lip týká, pak se uvádí, že lípa se dožívá více jak 100 let, může to být i 200 - 500 let. V naší republice se vyskytují zdravé lípy starší jak 400 let, údajně nejstarší lípou je Žeberská lípa stará přes 700 let. Vzhledem k tomu byly naše písecké lípy ještě mladice.

Bylo by jistě zajímavé vědět, jak bylo provedeno vyhodnocení odůvodnění žádosti o povolení kácení dle čl. 3.1.3 metodického pokynu, zda proběhlo nějaké doporučené místní šetření za účelem ověření údajů a důvodů uvedených v žádosti včetně odborného posouzení jejich zdravotního stavu a funkčního a estetického významu (čl. 3.1.6 metodického pokynu) či zda bylo rozhodnuto jen od stolu.  Bohužel jsme nedostali odpovědˇ na otázku, zda byla uložena náhradní výsadba či nikoliv.

S kácením lip vznikl ještě jeden nemilý problém. Zatímco veškeré dřevo okamžitě zmizelo, zůstala na místě velká hromada větví  složená na místní komunikaci parc. č. 215/1 patřící městu Slaný a to tak, že když ještě vedle bylo zaparkované auto, byl  zde téměř znemožněn průchod . Tato komunikace rovněž slouží pro přístup k cisterně, která dvakrát týdně zásobuje občany Lotouše - Písku pitnou vodou. Naštěstí majitel zaparkovaného vozidla projevil pochopení a své vozidlo později zaparkoval tak, že vznikl alespoň částečný průchod. Na naši urgenci nám p. Ing. Čečrdlem bylo sděleno, že objednatel kácení ,  přislíbil odstranit větve po víkendu 28. 8. 2016, což se stalo. Kdo byl tím objednatelem, to bohužel nevíme. Ale muselo zde být přes týden zbytečně zabráno veřejné prostranství?   Proč firma, která kácení prováděla, po sobě neuklidila kompletně?

Co říci na závěr?  To, k čemu došlo, již dnes nijak nezměníme. Chceme věřit, že příslušné úřady udělaly vše, co bylo možné k zachování  stávající zeleně a skutečně jiné řešení zde nebylo. Lotouš - Písek přišel o své dva významné stromy spjaté s historií obce.  Zůstávají jen vzpomínky a trocha lítosti.

Miroslav Vaněk