Nejsem starostova loutka

2010-10-02 17:04:55, - redakce

Pokračujeme v našem seriálu rozhovorů s předními slánskými komunálními politiky.

JUDr. Tomáš Richtr patří mezi zkušené zastupitele města. Od roku 2002 je členem městské rady za ODS. Na jednáních  zastupitelstva se vyjadřuje především k problematice spojené s uzavíráním nejrůznějších právních vztahů mezi městem a jeho dodavateli či partnery.  Přesto, že je jedním z členů současné pravicové koalice, jeho názory nejsou vždy  shodné s oficiálním stanoviskem vedení města.   

SN: Byl jste 8 let členem zastupitelstva za ODS a také člen městské rady. Proč již nekandidujete do dalšího volebního období?

V předcházejících dvou volebních obdobích jsem byl starostou osloven, zda chci kandidovat do zastupitelstva, v obou případech jsem souhlasil. Po minulých komunálních volbách, kdy jsem na schůzi zastupitelů ODS veřejně prohlásil, že nebudu hlasovat na základě příkazu starosty, který se týkal volby místostarostů a členů rady, mi bylo jasné, že mě již potřetí možnost kandidovat za ODS zcela jistě nebude nabídnuta. Já sám bych ve Slaném za situace, kdy v čele ODS jsou lidé, z jejichž praktikami nesouhlasím, nikdy nekandidoval. Proto jsem již na konci loňského roku přestoupil do místního sdružení ODS na Kladně, kde je situace naprosto jiná. ODS ve Slaném samozřejmě přeji vítězství v nadcházejících komunálních volbách, jen by bylo dobré, kdyby občané dali hlas jiným kandidátům než většině z těch na prvních místech kandidátky a vyzkoušeli to, co myslím fungovalo v parlamentních volbách, tedy volit nové tváře. Pak bychom se třeba dočkali potřebných změn i v našem městě.

SN: Jistě jste vstupoval do komunální politiky s určitými představami a předsevzetími. Co z nich se vám podařilo realizovat?

Domníval jsem se, když jsem byl starostou vyzván, abych kandidoval do zastupitelstva   a v mém prvním volebním období i do městské rady, že má starosta zájem o vzájemnou spolupráci a snad i o využití určitých zkušeností, které člověk ve své profesi i v komunální politice za poslední roky získal. Bohužel jsem brzy zjistil, že jde pouze  o získání pokud možno jednomyslného souhlasu se všemi jeho návrhy, které městské radě předkládal. Tedy pokud tyto návrhy vůbec městskou radou prošly a neřešil je sám, mimo tento orgán.

Nicméně se na základě mých návrhů podařilo získat do rozpočtu města Slaného určité finanční prostředky, případně se podařilo finanční prostředky ušetřit při nerealizování nevýhodných transakcí.

SN: Co vás ve vaší práci komunálního politika nejvíce potěšilo, z čeho jste měl největší radost? A naopak, co vás nejvíce zklamalo?

Toho, co by mě potěšilo, bylo za těch 8 let, myslím, dost málo. Snad jen, že se asi po 4 letech, kdy byl tento můj návrh neustále městskou radou zamítán, podařilo prosadit vznik Fondu na obnovu domů. Je trochu úsměvné, že si starosta nyní ve svých vystoupeních fungování tohoto fondu velice pochvaluje, když on byl jedním z těch, kteří celé roky jeho vzniku bránil. Domníval jsem se, že není vhodné, aby žádosti o příspěvek do tohoto fondu dávali i funkcionáři města, ale když jsem zjistil, že se mezi prvními přihlásil jeden z místostarostů a dalších asi 10 zastupitelů, proto jsem podal žádost také. To uvádím pouze z toho důvodu, že očekávám reakci v tom smyslu, že jsem zřízení fondu navrhoval ve svůj prospěch, i když v době předkládání návrhu mě vůbec nenapadlo, že bych ho mohl někdy využít.

Nejvíce mě asi zklamal průběh jednání městské rady, zejména v minulém volebním období, protože rada byla až na výjimky pouze hlasovacím orgánem starosty a já jsem v mnoha případech v zásadních věcech zastával zcela jiný názor. V žádném případě jsem nesouhlasil s nemístným protěžováním jedné místní podnikatelské skupiny. Asi by bylo zajímavé, kdyby někdo spočítal, kolikrát jsme se záležitostmi této skupiny zabývali a kolik nejcennějších nemovitostí z majetku města Slaného, které se v tomto období prodávaly, zakoupili oni.  

Bohužel podobný průběh měla i jednání zastupitelstva, kde zejména opozice neprokazovala vůbec žádnou profesionalitu při projednávání mnoha klíčových bodů a nebyla schopna reagovat ani při předkládání zavádějících argumentů ze strany vedení města.

SN: Ve slánských médiích i ve vystoupeních některých opozičních zastupitelů se v poslední době objevují četné výhrady proti způsobu, jak vedení města organizuje výběrová řízení na různé veřejné zakázky.  Co si o tomto problému myslíte Vy?

Já o zakázkách organizovaných městem Slaný nevím o mnoho více než opozice. Městská rada ve Slaném zřejmě asi jako jediná v tomto státě, v minulosti nikdy neprojednávala způsob zadávání veřejných zakázek, zadávací dokumentaci, způsob hodnocení zakázek ani jmenovaní členů hodnotící komise ani přes několik mých výzev. Teprve v letošním roce po výhradách  ze strany orgánů přidělujících dotace se tato problematika dostala několikrát  na jednání městské rady a členové městské rady měli možnost se účastnit jednání výběrových komisí. Jak jsem ale dodatečně zjistil, bylo to opět pouze výjimečně. Na jednání městské rady jsme dostávali, a to většinou těsně před jejím začátkem, materiály ke schválení výsledků výběrových řízení, o kterých jsme v zásadě nic nevěděli, ale museli schválit jejich výsledky. Náhodou jsem opět zjistil, že bylo nyní zadáno výběrové řízení na dodavatele parkovacího domu, ale vůbec nevím, kdo o vypsání tohoto výběrového řízení rozhodl a za jakých podmínek, i když má jít o naprosto nesmyslnou stavbu za předpokládanou cenu téměř 100 mil. korun.

I když to, o čem hovořím, vypadá možná nevěrohodně, je ale možné se o tom přesvědčit v zápisech městské rady nebo zastupitelstva, pokud by si někdo s vyhledáváním těchto materiálů chtěl dát práci a pokud tyto zápisy ještě existují. 

Zároveň se občané města, myslím, mohou po uveřejnění tohoto článku těšit na smršť anonymních internetových diskusních příspěvků na moji adresu z pera některých  nástěnkářů ODS  či jiných dopisovatelů.

Dosud publikované rozhovory Slánských novin s komunálními politiky:

Věřím ve změnu (L.Čepelák,  bývalý slánský starosta)

Člověk, který se nebojí (L.Šmehlík, předseda SPOZ ve Slaném)