SLÁNSKÉ NOVINY

Směřuje Slaný do dluhové pasti?

2010-08-26 19:43:58, - redakce

Každý se před letošními parlamentními volbami dověděl, kam směřovalo Česko při svém neodpovědném zadlužování. Řecko (případně Maďarsko, Španělsko nebo Portugalsko) se stalo odstrašujícím pojmem pro většinu voličů. Ti si pak zvolili koalici rozpočtové odpovědnosti, která má odvrátit nebezpečí, které hrozilo.  Slova jako státní bankrot se denně objevovala v médiích a dnes jsou jím odůvodňovány rasantní škrty výdajů státního rozpočtu.

Obec Prameny na Karlovarsku zná jen málokdo. Je to nejzadluženější obec v ČR, která není schopna plnit své závazky. V současnosti ji řídí správce dosazený ministerstvem vnitra. Protože obec nemá peníze, ani jiný majetek, kterými by splatila své dluhy, hledá řešení například prodejem obecní radnice.

Že podobné problémy Slanému nehrozí? Pokusím se o malou úvahu, která vychází z posledních plánů a vystoupení současného  starosty Ivo Rubíka.

Slaný se dostalo v posledních letech do zvláštní situace, na kterou nebylo vedení města připraveno. Skončilo období přebytkového hospodaření, většina majetku byla zprivatizována, dotace ze státního rozpočtu na velké stavby, jako byly plavecký bazén, divadlo, hotel Grand, gymnázium, jsou již neopakovatelnou minulostí. Každoročně se zvyšují výdaje a potažmo i schodek hospodaření.

Nedostatek peněz chce starosta řešit úvěry. V této souvislosti vyřkl dvě čísla. Úvěr ve výši 150 milionů korun, který umožňuje "nízká" dluhová služba, která je asi 3%, přičemž ministerstvo financí prý připouští tento ukazatel až desetkrát vyšší.

Podívejme se na to, co tato čísla znamenají. Samotná výše úvěru není tolik vypovídající, jako schopnost Slaného půjčky splácet.  V současné době město hospodaří s běžnými (neinvestičními) výdaji jen o 6 mil. korun nižšími, než jsou běžné příjmy. Zcela spotřebuje, spolu se splátkami předchozích úvěrů s úroky (7 milionů korun ročně), běžné příjmy. Netvoří tak žádný přebytek, který by mohl být upotřeben na nové investice, nebo např. vyšší splátky úvěrů a souvisejících úroků. Finanční přebytky z minulých let jsou rychle "projídány" ve spotřebě.

Případný úvěr 150 mil. korun, proporčně rozložený na 10 let, by bylo nutno s úroky splácet ve výši asi 20 mil. korun ročně. Pokud by město chtělo stavět další potřebné investice nebo tvořit alespoň minimální investiční fond ve výši 10 mil. korun ročně, muselo by snížit běžné výdaje o 30 milionu korun ročně, tj. asi o 17% (dosud jsou běžné výdaje každoročně o několik procent navyšovány). Porovnejme relaci potřebné úspory s výdaji na platy zaměstnanců (48 mil. bez odvodů), všechny opravy (38 mil.), služby (43 mil.), dotace příspěvkovým organizacím (25 mil.) Každý si může sečíst, které náklady je či není reálné v budoucnu radikálně omezit. Při rozhodování o přijetí úvěru by mělo být doloženo, na úkor jaké veřejné služby bude úvěr splácen a jaké jsou vlastně rozvojové priority Slaného.

Totální blábol o akceptovatelném zvýšení dluhové služby snad nemůže být ani starostou myšlen vážně. Jen splátka úroků, bez samotných splátek úvěru, by činila 10 milionů korun ročně a dluhová situace města by se násobně zhoršila. Dluhová služba je však jen jedním z 22 ukazatelů, které jsou sledovány a posuzovány jak bankami, tak i centrálními úřady státní správy, které pravděpodobně takovou situaci pro budoucnost nepřipustí. Proč tedy starosta a také oficiální dokumenty města, s tímto ukazatelem, vytrženým ze souvislostí operují, nevím, jen tuším.

Argumenty, které starosta používá při svých návrzích o dalším zadlužení města na mnoho let dopředu, případně nevratná rozhodnutí o zahajování nových gigantických staveb, by měly být zastupiteli přijímány velice obezřetně. Ekonomové a právníci ve vedení města by pak měli všem, kteří o tom rozhodují, vysvětlit, jaké fatální důsledky pro budoucnost mohou z podobně nekompetentních úvah nastat.

 

Ing. Vladimír Dosoudil

Zastupitel města  a člen finančního výboru