SLÁNSKÉ NOVINY

Udržitelný rozvoj

2021-07-16 18:44:15, - redakce

Situace Slaného, kterou chci popsat, se nijak neliší od obdobní situace desítek dalších města v České republice. Nazval jsem ji pracovně "udržitelný rozvoj".

V čem vidím podstatu problému? Naše město potřebuje k zajištění řady služeb, které občané města pokládají za samozřejmé, čím dále tím více finančních prostředků. A není to tím, že by nějak špatně hospodařilo. Naopak bych řekl, že oproti plýtvání z počátku tohoto století se ekonomika město výrazně zlepšila (ne, že by ještě nějaké rezervy nebyly). 

Ale prostě vývoj naší spotřebitelské společnosti a její nákladný život nekoresponduje s našimi finančními zdroji. Což si ovšem naprostá většina občanů města nechce připustit. Pro řadu z nich je pohodlnější si někde na sociálních sítích zanadávat, jak je naše město špatně řízeno či spravováno. A pochopitelně se vždy najde pár populistů, kteří si tyto nářky rádi vezmou za své a ještě je cíleně přiživují či sami podněcují. Bez ohledu na to, že se řadu let na správě města sami podíleli. Na straně druhé se najde jen málo komunálních politiků, řekněme zastupitelů města, kteří otevřeně občanům řeknou "na vše prostě nemáme". 

 A tak se prostě stále na něco nadává - jednou na neopravené byty, podruhé na bídný stav chodníků či komunikací, potřetí zase třeba na dlouhé čekací fronty na nějakém úředním místě. Zkusím krátce připomenout pár "příběhů" z poslední doby. 

Před 3 lety zastupitelstvo města rozhodlo o revitalizaci parku v Benaru. Krásná videoprezentace nového parku vzbudila nadšený ohlas tisíce slaňáků. Nenašli se snad ani 3 hlasy, které by se vyslovily proti této myšlence. Ale dnes, když vše s touto rekonstrukce nejde úplně jednoduše, protože se narazilo na problémy, které nikdo nepředpokládal, se již objevuje řada hlasů, že to jsou zbytečně vynaložené peníze. Ano, revitalizace parku bude stát opravdu výrazně více, než nám architekti, kteří ji připravili, původně slibovali. Ale přeci tu rozdělanou akci teď nezastavíme?! A pochopitelné je asi také i to, že když do Benaru musíme dát o cca 15 milionů korun více, než jsme původně předpokládali, že tyhle peníze nám pak budou chybět třeba na opravě ulic a chodníků ve městě. 

 Nebo jiný příběh: Často se na sociálních sítích objevují stesky některých občanů nad složitostí parkování téměř ve všech částech města. Ano, je pravdou, že slánská sídliště, která byla vesměs vybudována v 70. a 80. letech minulého století nepočítala s takovým rozmachem aut, jaký nyní zažíváme. Když jsem se před 35 lety stěhoval na sídliště Na Dolíkách, tak zde měla auto zhruba každá druhá rodina. Dnes má většina rodin auta dvě. A většina z jejich majitelů očekává, že se MĚSTO postará o to, aby měli ONI kde parkovat. Samozřejmě, město tento problém dozajista vnímá, ale povinnost zajistit pro každého občana místo na parkování pro jeho automobil nemá. A už vůbec ne, pro ty občany, kteří do Slaného dojíždějí za prací nebo jiným účelem. A není to proto, že by někdo z vedení města toto řešit nechtěl,. Ale proto, že najít vhodné řešení je čím dál tím více obtížnější. A také dražší. Vzpomeňme jen na kauzu parkovacího domu. Parkovací dům k vyřešení parkování v centru města, což měl být jeho hlavní účel, nepřispěl vůbec a navíc nám po něm zůstala zatnutá sekera ve výši bratru 100 milionů korun. Vhodných pozemků v centru města k parkování již opravdu mnoho není. A pokud jsou, tak jejich pořízení by nás stálo mnoho desítek milionů korun. U plochy v bývalém areálu ČKD se mluví o částce kolem 90 milionů korun. Takže je to opět o tom, zda investovat do této plochy a zároveň omezit radikálně výdaje v jiných oblastech, nebo ne. A pokud ano, co budou slánští občané ochotni obětovat? 

 Stačí jen vzpomenout "pozdvižení" které vyvolalo zvýšení poplatku za svoz komunálního odpadu o 150 Kč za rok. Kolik negativních reakcí se objevilo na sociálních sítích. Přitom ekonomická matematiky je docela jasná - náklady na zajištění tohoto svozu nás stojí kolem 13 milionů korun ročně. A i tento vyšší poplatek nám do městské pokladny vrátí jen cca 11 milionů. Takže i na tuto službu musí město doplácet. Rádi bychom svoz komunálního odpadu v budoucích letech zajišťovali mnohem více sofistikovaněji - větší třídění i to, aby každý platil dle toho, kolik odpadu opravdu vytvoří. Ale i to bude vyžadovat nějakou nemalou prvotní investici. A nebude jednoduché tyto nové způsoby prosadit. Protože i zde bude nutné změnit zažité (byť někdy hlasitě kritizované) pořádky. A možná se ukáže, že stávající způsob platby byl pro řadu lidí možná i výhodnější, než ten poněkud spravedlivější a zároveň možná přísnější. 

Další kauzou jsou městské byty: Všichni, kdo hledají bydlení, by chtěli městský byt, protože bylo v minulosti pravidlem, že nájemné v městských bytech bylo o více než polovinu nižší, než to v jakých cenových relacích se pohybují tzv. komerční nájmy bytů. A když jsme si před 2 lety vyhodnotili, že příjem z nájmu městských bytů nestačí ani na jejich běžnou údržbu, přijala rada města rozhodnutí nabízet část městských bytů formou volného nájemného. A zase se část občanů divila, jak asociálně se město chová, když začíná nabízet tyto volné byty za podobných podmínek, jako se nabízejí byty k pronájmu v soukromém vlastnictví. Ale kde má město brát finance na opravu jeho bytů, to už řešit tito lidé nechtějí. 

V souvislosti s bytovou výstavbou se teď objevuje další problém. Naprostou většinu výstavby nových bytů realizují dnes ve Slaném tzv. developeři. Některé projekty jsou již před dokončením, další se připravují třeba v oblasti Benaru či u Blahotic. Ovšem jak kalkuluje takový developer? Spočítá si náklady na výstavbu bytového objektu a přilehlých komunikací či sítí a tuto cenu, s příslušnou marží, pak inkasuje o nových majitelů bytů. Byty převede do rukou nových obyvatel a vybudované sítě a komunikace nabídne zdarma městu. Tak to funguje. Developer inkasuje svůj zisk a městu přibudou další náklady na údržbu a obnovu těchto komunikací, chodníků, vodovodů, kanalizace, chod čističky odpadních vod apod. Takže de facto opět jen další náklady, které mu už nikdo nehradí. A to ani nemluvím o tom, že nové byty přivádějí nové obyvatele, kteří budou chtít posílat své děti do škol a školek, jejichž kapacita je ve Slaném již nyní zcela na hraně. Nebo budou chtít někde zaparkovat svá 2 auta na každou rodinu - myslíte si, že každý developer pamatuje ve svém projektu na parkování aut na jeho pozemku? A pokud ano, tak s kolika auty zde počítá a jaký je skutečný stav? 

 Osobně si myslím, že musíme ve Slaném najít mechanismus, jak tyto nové velké developerské projekty podmínit i participací investora na těchto následných vyvolaných nákladech města. A samozřejmě vím, že to tento developer nebude platit ze své kapsy, ale vyinkasuje si to od nových zájemců o daný byt. Ale napadá vás nějaké jiné řešení?

 Ano, bylo by zde ještě jedno, ale patrně ještě méně populární - a tím by bylo navýšení daně z nemovitosti, která ve Slaném patří dlouhodobě k nejnižším v republice (při porovnávání srovnatelných měst). Ale to by se asi nejednalo o zvýšení v řádech stokorun, jako u komunálního odpadu, ale řádově o vyšší částky. 

Tohle samozřejmě není a ani nemůže být stať, která ukáže všechny úskalí i možná řešení jak ve Slaném nastavit tzv. udržitelný rozvoj. Mým cílem je pouze upozornit na to, že je třeba přemýšlet i o těchto otázkách. 

 L.Peška 

Předseda investičního výboru zastupitelstva města