Zadlužování města musí skončit

2014-12-20 10:38:59, - redakce

Návrh vyrovnaného rozpočtu, který předkládá na jednání prosincového zastupitelstva městská rada je nejzávažnější ekonomickou změnou vedení města za posledních deset let. 

V předchozích letech totiž vedení města předkládalo zpravidla  rozpočty, které byly více či méně skrytě deficitní. Přesněji řečeno, plánované výdaje výrazně převyšovaly předpokládané příjmy daného roku a musely být tak kryty buď přebytky hospodaření minulých let (to v tom lepším případě), nebo prostým úvěrem (to zejména v posledních letech).

Město Slaný, jeho vedení i jím zřízené organizace, si za tuto řadu let zvyklo "žít" poněkud nad poměry. Tj. utrácet více, než na co v reálu máme. A tak se postupně  vytrácely stamilióny získané  z prodeje městského majetku. Jen např. z prodeje městských bytů získalo město v minulém desetiletí přes 350 milionů korun, které jsou dnes nenávratně utraceny. Podobně zmizely i desítky milionů korun za prodej objektů v bývalých kasárnách města. A protože si bývalé vedení města nedokázalo včas říci, že doba, kdy bylo téměř na cokoliv již skončila a rozmařilé vydávání  peněz  pokračovalo vesele dále i po vyčerpání vlastních finančních rezerv, začaly se výpadky ve financování náročných investičních i politicko-propagačních akcí krýt více či méně výhodnými úvěry. Nebo se řešily "oblíbeným" systémem tzv. odložených splátek.  Tj. tak, že mé dluhy (nebo chcete-li kulantněji - závazky) ať platí ti, co přijdou po nás. A tak se také stalo. V současném rozpočtu na rok 2015  je vyčleněno na splácení dluhů a závazků minulého vedení města cca 20 milionů korun. Tedy cca 8% rozpočtu města. A samotné město má jen stávající dluhy z minulého období splácet po dobu dalších deseti  let. 

Na hospodaření města mají dlouhodobě negativní vliv i některá chybná ekonomická rozhodnutí  předchozího vedení. K těm nejzávažnějším patří problematický a patrně i nezákonný pronájem vodárenské infrastruktury společnosti Středočeské vodárny. Díky němuž město přichází cca o 5 až 10 milionů korun ročně na tržbách za vodné a stočné. Navíc díky nevýhodné smlouvě přišlo město Slaný i o možnost získat dotaci ve výši 90 milionů korun na nutnou rekonstrukci čistírny odpadních vod.

Podobně nešťastné bylo i rozhodnutí o prodeji poloviny městských  Technických služeb za níž jsme inkasovali pouhých  5,5 milionů korun. Přitom město platí této společnosti z městského rozpočtu téměř 70 milionů korun ročně. K oběma těmto nevýhodným ekonomicko - majetkovým  rozhodnutím došlo v letech 2004 - 2006. Tedy v době, kdy město vedl starosta Rubík a jeho zástupci, pánové Hložek a Bartoníček.

Z dnešního pohledu se jako problematické jeví i nákladné rekonstrukce, které město vynakládalo ze svého rozpočtu na objekty, které využívají některé státní instituce - např. katastrální úřad či okresní archiv. 

Doslova drtivou ránu však pro hospodaření města byla výstavba parkovacího domu. Pomineme-li technické problémy tohoto objektu, pak jeho ekonomický dopad byl pro hospodaření města doslova smrtelný. Náklad 100 milionů korun  a každoročně generovaná milionová provozní ztráta je v poměrech malého města zcela neodůvodnitelná a výrazně svazuje jakékoliv další možnosti rozvoje našeho města. I zde je dobré připomenout, že k rozhodnutím o této výstavbě došlo v době, kdy ve vedení města stáli pánové Rubík, Bartoníček a Hložek. 

Není tedy nic divného, že když se nově zvolená rada  na svém prvním zasedání seznámila s předběžným návrhem rozpočtu na rok 2015, zjistila, že jeho deficit by přesahoval více než 20 milionů korun. S ohledem na to, že všechny v radě zastoupené politické strany deklarovaly před volbami jednoznačný záměr skončit s dalším zadlužováním města, nebylo jiné varianty, než začít zásadně škrtat na výdajové straně rozpočtu. Což je rozhodně činnost výrazně méně populární, než organizace četných městských slavností či jiných programově pestrých ale finančně značně nákladných akcí.  

A tak se v roce 2015 budou muset uskromnit ve svých výdajích nejen většina městských zařízení či příspěvkových organizací, jakými jsou např. hvězdárna, knihovna, muzeum, divadlo či společenské centrum Grand. Ale také zaměstnanci městského úřadu i uvolnění zastupitelé. Těm všem nový rozpočet přisuzuje o několik procent peněz méně, než tomu bylo v letech předcházejících. Některé akce budou omezeny - skromnější bude patrně novoroční ohňostroj (tedy až ten 1.1.2016), místo dvou pravidelných velkých městských slavností (v květnu a v září) budou jen jedny,  patrně v září. Úspornější bude podoba měsíčníku Slánská radnice. V návrhu rozpočtu se již nepočítá s finanční podporou videomagazínu či anketou Sportovec roku.  V diskusi je i pokračování programu na podporu obnovy domů ve Slaném.

Ale ani to by nestačilo. 

Výrazně zredukovány na opravdu jen nejnutnější minimum jsou i plánované investice či větší opravy městského majetku. Z velkých investic z vlastních prostředků je  tak naplánovaná pouze první  etapa nezbytné rekonstrukce  ČOV, která by nás měla stát cca 11 milionů korun.  Město chce rovněž dokončit připravovanou rekonstrukci gynekologicko - porodnického oddělení slánské nemocnice. 

Městská rada také vyslala jasný signál směrem k VSH i k slánské nemocnici, že je třeba výrazně zlepšit ekonomické řízení i výsledky těchto dvou společností.

Jen za těchto někdy až velmi tvrdých opatření je možné dosáhnout vyrovnaného hospodaření města. Což městská rada vidí jako nezbytný předpoklad dalšího ekonomického fungování našeho města.

Ale aby nevypadlo všechno tak černě: Město má určité finanční rezervy, především z přebytku hospodaření roku 2013, kdy z plánovaných velkých investičních akcí nebyla prakticky žádná zrealizována ani zahájena.  Tato finanční rezerva činí cca 40 milionů korun a s jejím využitím se počítá především na plánovanou rekonstrukci Husovy ulice (tedy Londy) za předpokladu, že se podaří včas dořešit všechny podmínky pro získání předjednané dotace. I tak by město Slaný na tuto akci muselo vynaložit ze svého rozpočtu cca 20 milionů korun. Dalším záměrem nového vedení města jsou investice do teplárenské infrastruktury, které by měly napomoci snížení  provozních nákladů některých objektů města. S finanční rezervou  je třeba také počítat na další etapu rekonstrukce ČOV.  

L.Peška

člen Rady města