Půlroční bilancování

2015-07-22 08:00:18, - redakce

Před několika dny jsem psal krátký sloupek do Slánské radnice, ve kterém jsem vzpomenul několik akcí, které mne v uplynulých šesti měsících potěšili nebo i překvapili. A protože rozsah tohoto sloupku byl velmi omezený, řekl jsme si, že by možná bylo zajímavé toto téma rozvést na stránkách Slánských novin poněkud podrobněji.

Takže následující zamyšlení je jakési  "Radujme se i z maličkostí" (nezkrácená verze).

První věc, z které mám radost, je skutečnost, že naše město řídí skutečný tým. Tým lidí, kteří chtějí pro město pracovat, tým lidí, z nichž každý má trochu jiné životní či pracovní zkušenosti a možná i odlišné politické názory, ale tým lidí pracovitých a schopných. Nikoliv tým jednoho muže, či jednoho názoru, ale skupina osobností, které v diskusi hledají to nejlepší řešení pro naše občany a naše město.

Formování vedení města nebylo na začátku volebního období ani tak komplikované rozdílnými politickými náhledy na složení rady města,  ty byly od počátku jednoduché - je třeba změny! - jako spíše tím, jaká role má připadnout v novém vedení města jedinému zástupci KSČM, tedy mně. Utvořená "Koalice změny", skládající se z volebních 5 stran, sice volby vyhrála, ale jen poměrně těsně a pro některé členy této koalice byla přeci jen na začátek dost náročné sousto. Našli se i tací (1-2), kteří tuto variantu odmítli. Nic proti nim, každý má právo na vlastní názor.  Ale já jsem velmi rád, že se podařilo onu "Koalici změny" zformovat a uvést v život.  

Hned v úvodu tohoto volebního období nás čekal nelehký úkol: Vyrovnat se s ekonomickou situací našeho města. A jsem velmi rád, že jsme dokázali najít ekonomické a realistické kompromisy při sestavování vyrovnaného rozpočtu města. Poprvé po více než 5 letech není rozpočet města deficitní! 

 
Do přípravy nového rozpočtu na rok 2015 jsem spadli rovnou a bez přípravy. Na přelomu listopadu a prosince zasedala rada města prakticky každý den od odpoledne dlouho do  noci. A jsem přesvědčen, že dlouho (pokud vůbec někdy) nebyl rozpočet města připravován tak pečlivě a důkladně, jako ten na rok 2015.  I když se později, v průběhu roku 2015 ukázalo, že je třeba některé věci změnit, nebylo to v důsledku nějakých omylů či chybných předpokladů, ale díky tomu, že se vesměs podařilo postupně uvést v život věci, ve které jsme na konci roku 2014 ani nedoufali.

Odbočka - z čeho radost nemám:
Bohužel, již v těchto týdnech se v rozhovoru  s pracovníky městského úřadu ukázalo, že zanedbanost některých objektů či majetku města, dlouhodobé neřešení řady problémů či ekonomicky chybných rozhodnutí je v našem městě mnohem více, než jsme vůbec tušili.  

Potěšilo mne, že se podařilo iniciovat akci "Plaveme s Bořkem" díky níž více než 400 slánských dětí využívá slánský aquapark zdarma. Dík za to patří především paní Zoje Kučerové, vedoucí slánské knihovny a infocentra, která dokázala mému prvotnímu jednoduchému návrhu přidat vlastní invenci a podchytit přirozenou dětskou soutěživost, bez níž by tato akce patrně neměla takový ohlas.

O něčem takovém jsem přemýšlel řadu let. Základní úvaha byla ta, že když město dotuje provoz aquaparku několika miliony korun ročně, tak ať ho, proboha, alespoň někdo využívá. Moje myšlenka byla původně výrazně jednodušší - dát prostě slánským dětem vstup zdarma, ale díky paní Kučerové i paní Hotařové, vedoucí slánského aquaparku, je z mé původní myšlenky de facto celoroční akce s přesahem i do okolních obcí. A to je moc dobře. Akce Plaveme s Bořkem (v mém původním podání "Děti do aquaparku zdarma") byla první akcí, kterou se  mi z titulu  funkce v městské radě podařilo uvést v život. A z toho mám opravdu radost.

Odbočka - z čeho radost nemám:
Na začátku roku 2015 jsme, jako městská rada, navštívili mj. i uzavřenou část bývalého hotelu Grand. To co nás tam čekalo překonalo jakékoliv naše představy. Původně jsme se zabývali na radě města myšlenkou získat nějakou dotaci a zatím nevyužívanou část Grandu zrekonstruovat např. na startovací byty pro mladé lidi, nebo naopak byty pro seniory. Bohužel, devastace tohoto objektu je taková, že si neumím představit, kde by město Slaný v nejbližších letech získalo potřebné desítky milionů korun na realizaci čehokoliv v této uzavřené časti budovy. A tak patrně v příštích letech  pouze více zateplíme sousedící části tohoto objektu, aby ta funkční a používaná část Grandu  byla provozně ekonomicky méně náročná, než je tomu tak doposud.

Jsem rád, že se nám podařilo obrazně řečeno velmi dobře "prodat" hudební objev  slánského muzea a v podobě Loutny české zrealizovat řadu zajímavých akcí - přednášek, koncertů, natáčení CD apod. Dík za to patří především pánům Přibylovi a Horňákovi z odboru kultury městského úřadu a rovněž tak i panu Čečrdlemu, řediteli slánského muzea. 

Tento historický nález nám tak trochu spadl do klína více méně náhodou. Ale je jistě správné, že jsme jej dokázali využít k pozitivní propagaci města. A dvojnásob rád jsem za to, že moje iniciativa na uspořádání výstavy a koncertu padla  u ředitele muzea i pracovníků odboru kultury na úrodnou půdu. 

S potěšením jsem navštívil rovněž řadu sportovních akcí, které se konaly na území našeho města. Můj obdiv má ing. Karel Svoboda, který dokázal ve Slaném zorganizovat  Mistrovství republiky v cyklokrosu. Vím, co organizace takovéto akce obnáší a smekám před tím, že Karel Svoboda dokáže vedle svého nesporného pracovního vytížení zrealizovat  takto významný sportovní podnik.

Sportovních akcí republikového významu se ve Slaném příliš mnoho nekoná. O to více bychom si měli vážit každého, kdo má odborné předpoklady i organizační schopnosti k tomu, aby takový sportovní podnik ve Slaném uspořádal. Karel Svoboda takovým člověkem je a já jsem připraven jemu  i komukoliv dalšímu při organizaci obdobných akcí pomáhat jak z postu člena rady města, tak i z funkce předsedy sportovní komise Středočeského kraje.

Akcí, kterou jsem byl však nejvíce překvapen, byl hokejový Židlacup. Dlouho jsem si myslel, že slánský hokej umírá na nezájem a nedostatek financí, družstvo dospělých se nachází  někde na nejnižších příčkách výkonnostních tabulek. Ale když jsem viděl jak nadšení funkcionářů mládeže našeho hokejového oddílu, tak především sportovní zápal a nasazení 10-letých kluků v boji se soupeři ze slavných hokejových klubů našich i zahraničních, ohromně mne to nadchlo. Jsem přesvědčen, že  o budoucnost slánského hokeje se nemusí nikdo obávat. 
S tím souvisí i moje uznání ing. Grohmannovi, který odvedl nesmírný kus poctivé práce, když se svými spolupracovníky  dokázal v šibeničních lhůtách připravit technicky náročnou rekonstrukci  ledové plochy zimního stadionu. Akci v hodnotě 22 milionů korun, která by se dříve chystala několik let, dokázal připravit k realizaci během několika měsíců.

Když na podzim loňského roku předložil ing. Grohmann projekt na rekonstrukci ledové plochy, příliš jsem v jeho realizaci nevěřil. Ale potřebné peníze se nakonec našli jak na krajské úrovni, tak i v městské pokladně. I když bude tato investiční akce stát o několik milionů korun více, než se původně předpokládalo, její realizace je pro zachování funkčnosti zimního stadionu zcela nezbytná. Bohužel, dlouhodobé odkládání řešení závažných technických problémů a potřebných oprav zimního stadionu v minulých letech znamená jediné - každá oprava a modernizace bude stát výrazně více, než by tomu bylo před několika lety. Již samotné chlazení ledové plochy, které bylo po několik let doslova v havarijním stavu díky deformacím základové desky způsobilo promrznutí podkladu  zeminy až do hloubky neuvěřitelných 3 metrů. Nutnost odstranění tohoto  zmrzlého slánského "permafrostu" nás tak stálo o 2 miliony korun více, než byl původní předpoklad.
Bohužel, cca 25 milionů korun, které si tato rekonstrukce vyžádá, rozhodně nejsou jediné peníze, které budeme muset do zachování provozu zimního stadionu investovat. Již ve velmi krátké době budeme muset řešit výpadek příjmů VSH, která díky několika měsíčnímu uzavření části provozů avizuje propad v hospodaření cca o 1 milion korun. Po investici do nového zařízení volá strojovna zimního stadionu i technologická část plaveckého bazénu. A to se ani nezmiňuji o střeše zimního stadionu, jejíž oprava před několika lety byla jen tzv. provizorní. 

 
Radost mám i z toho, že se mi podařilo přesvědčit organizátory cyklistického závodu LIDICE, aby  se 50. ročník tohoto dnes nejstaršího etapového závodu, jel u nás ve Slaném. A soudě  podle jejich ohlasů, neměl by to být ročník poslední, který ve Slaném uvidíme.

Je skutečností, že v loňském roce se z tohoto kdysi velmi prestižního cyklistického  etapového závodu jela pouze jedna jediná etapa. Důvodů bylo několik - nedostatek financí i neochota správních orgánů umožnit na veřejných komunikacích takovýto sportovní podnik. Když jsem se o těchto problémech přímo od organizátorů dozvěděl, hledal jsem možnosti, jak jim pomoci. A jsem rád, že město Slaný bylo jedním z těch subjektů, které napomohli tomu, že tento závod se letos konal již v mnohem důstojnějším formátu a hlavně pak ve Slaném a jeho nejbližším okolí.

L.Peška
člen Rady města